Jistě máte doma po babičce ještě nějaký starý přístroj, který je oproti tomu vašemu např. mlýnku nebo šlehači těžší a robustnější. Je to jednoduché, dříve se o plastu jen mluvilo, ale vše se dělalo z kovu, mělo to svoje výhody a samozřejmě i svoje nevýhody.

Mezi nevýhody určitě patřilo to, že přístroje by dnes nesplňovaly bezpečností normy, protože celokovové tělo se dnes již nesmí vyrábět, dále jsou zde požadavky na co nejnižší hmotnost, ale na druhou stranu logicky plastová kolečka v převodech různých robotů se opotřebovávají logicky mnohem rychleji a také jsou křehčí než klasické kovové. Vezmeme-li mlýnek na maso nebo jakýkoli jiný spotřebič, musíme konstatovat, že kovové nebo litinová tělo vydrží mnohem déle nebo se dá minimálně v případě defektu snadno opravit.

U plastových to tak snadno nejde, jakmile plast praskne, už s ním nic nesvedete. Kovové přístroje jsou daleko složitější na výrobu především ty lité, lisované jsou v podstatě i plasty, tak zde se mluví jen o dražších materiálech. Přinesete-li do opravy moderní plastový přístroj, většinou vám jej technici stejně nejsou schopni opravit, jsou totiž dost omezeni opotřebováním vnitřních dílů z plastu.